Založit webové stránky nebo eShop

AUTOŠKOLA MIKULKA PETR

Otázky a odpovědi z údržby vozidla

Vítejte na stránce autoskola-mikulka-petr.wbs.cz v sekci Otázky a odpovědi z údržby vozidla

 

 

 

Úplné znění otázek a odpovědí ke zkoušce z ovládání a údržby 
vozidla pro řidičské oprávnění skupin B. B+E a podskupiny B1 
 
1. Popište úkony kontroly vozidla před jízdou. 
2. Popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubku drážek dezénu pneumatiky. 
3. Popište obsah kontroly kol a pneumatik a faktory ovlivňující jejich životnost. 
4. Jaké jsou nejčastější příčiny poškození plášťů pneumatik a jejich projevy. 
5. Popište postup při výměně kola. 
6. Jaký je rozdíl mezi zážehovým a vznětovým motorem a jaké palivo se u jednotlivých motorů používá. 
7. Popište kontrolu množství oleje v motoru a způsob jeho doplňování, časové intervaly pro jeho výměnu. 
8. Popište funkci signalizace správné činnosti dobíjení akumulátoru a mazání motoru řidiči vozidla a signalizaci 
    případných projevů poruch během jízdy vozidla. 
9. Popište kontrolu a ošetřování kapalinové chladicí soustavy vozidla, signalizaci teploty chladící kapaliny řidiči 
    a postup, došlo-li k přehřátí motoru (např. při dlouhém couvání nebo popojíždění v koloně apod.). 
10. Popište, jakou funkci plní katalyzátor výfukových plynů, jeho umístění na vozidle a jakými způsoby lze  
      ovlivnit jeho životnost. 
11. Popište, jakou funkci plní u vozidla spojka a jakými způsoby lze ovlivnit její životnost. 
12. Popište, jakou funkci plní u vozidla převodovka a k čemu slouží její synchronizace. 
13. Popište, jakou funkci plní na vozidle tlumiče pérování, projevy jejich nesprávné činnosti na technický stav 
      vozidla a bezpečnost jízdy. 
14. Popište způsob kontroly množství brzdové kapaliny a její doplnění, co signalizuje rozsvícení kontrolky 
      brzdového systému na přístrojové desce řidiče. 
15. Popište účel posilovače brzd a řízení na vozidle, proč se nesmí za jízdy vypínat motor. 
16. Popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich výhody a nevýhody. 
17. Popište účel antiblokovacího systému (ABS) na vozidle a kontrolu jeho správné funkce. 
18. Popište nejčastější projevy nesprávné geometrie řídící nápravy vozidla. 
19. Popište postup při ošetřování akumulátoru a faktory ovlivňující jeho životnost. 
20. Popište funkci pojistek v elektrické soustavě vozidla a jejich umístění. 
21. Popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení vozidla. 
22. Vysvětlete symboly kontrolek a ovladačů na přístrojové desce (volantu) vozidla. 
23. Popište postup při připojení tažného lana. 
24. Popište postup při připojování přívěsu. 
25. Vyjmenujte povinné vybavení vozidla.
 
 
 
 
1. Popište úkony kontroly vozidla před jízdou. 
Již při příchodu k vozidlu kontrolujeme případný únik provozních (např. chladící, brzdová kapalina, olej) či 
pohonných hmot, případné poškození kol či pneumatik (prázdné kolo, podhuštění, sjetý vzorek), čistotu skel, 
zrcátek, světel a registrační značky.
A – měrka množství oleje,      
B – plnící otvor na olej, 
C – nádobka s chladící kapalinou,  
D – nádobka s brzdovou kapalinou,  
E – nádobka s kapalinou do vstřikovače,  
F - akumulátor
V motoru pak kontrolujeme množství oleje v olejové vaně, a to pomocí měrky (je zasunuta v bloku motoru), na 
níž je ryskami vyznačeno minimální a maximální množství oleje. Jeho hladina by měla být mezi těmito dvěma 
ryskami; je-li pod minimem, dolejeme potřebné množství plnícím otvorem. Kontrolu množství oleje provádíme 
buďto před jízdou, nebo až chvíli po zastavení vozidla a vypnutí motoru - všechen olej musí mít čas stéct zpět 
do olejové vany. Vozidlo by při tom mělo stát na rovině. Umístění měrky oleje  Očištění měrky Rysky na měrce Dolití oleje 
Rovněž na nádobce s chladící kapalinou vyznačují rysky její minimální a maximální přípustné množství. Je-li 
kapaliny málo, dolejeme destilovanou vodu. Pozor: chladící kapalina je v nádobce pod tlakem, navíc o teplotě
kolem 90 °C (obvyklá provozní teplota motoru). Proto nádobku otevíráme až po vychladnutí! 
Nádržka s chladící kapalinou  Dolití chladící kapaliny
Pohledem kontrolujeme i množství brzdové kapaliny - opět platí, že by měla být na vyznačené rysce. 
Nádržka s brzd. kapalinou  Očištění uzávěru  Vyjmutí uzávěru Dolití kapaliny
Kontrolujeme i množství kapaliny v ostřikovači, jakož i případný únik výše zmíněných provozních kapalin 
netěsnostmi (prasklá hadička apod.). Příležitostně též kontrolujeme i napnutí klínového řemene a množství 
elektrolytu v akumulátoru (není-li bezúdržbový). Jsou-li kontakty na akumulátoru zoxidované, očistíme je
ocelovým kartáčem a nastříkáme olejem. 
 
 
2. Popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubku drážek dezénu pneumatiky. 
Kontrola tlaku vzduchu v pneumatikách se provádí přiložením tlakoměru k ventilku kola (nebo např. u 
benzínové pumpy). Na ukazateli tlakoměru pak odečteme hodnotu nahuštění. Během jízdy se vzduch v pneumatice zahřívá a rozpíná, výsledek měření tudíž bude poněkud zkreslen (vyšší
tlak než za studena) - přebytečný vzduch proto neupouštíme.
Kontrola vzorku indikátorem  Kontrola hloubkoměrem  Kontrola nahuštění
Hloubka drážek dezénu pneumatiky se provádím hloubkoměrem, a to po celé její šířce a obvodu. Minimální 
zákonem povolená hloubka dezénu činí 1,6 mm. V drážkách pneumatiky najdeme i malé výstupky, tzv.
indikátory (B), které mají právě tuto výšku. Jejich umístění naznačují šipky po stranách pneumatiky (A). 
Nejsou-li indikátory skryty v drážce, hloubka dezénu již může být pod povolenou hranicí. 
Konkrétní hodnoty nahuštění jednotlivých kol najdeme vždy v manuálu vozidla či např. na štítku na vnitří straně
krytky otvoru pro plnění pohonných hmot. 
 
 
3. Popište obsah kontroly kol a pneumatik a faktory ovlivňující jejich životnost. 
Kontrolujeme neporušenost ráfku - případná deformace může být způsobena např. najetím na obrubník. 
Poškozený ráfek dáme buď opravit nebo vyměnit za nový. Zkontrolujeme též pevnost uchycení kola šrouby.
U pneumatik kontrolujeme neporušenost, hloubku dezénu a tlak (viz ot. č. 2). 
Sjeté okraje  Sjetý střed  Sjetí z jedné strany 
K faktorům ovlivňujícím životnost pneumatik patří podhuštění (nadměrné sjíždění okrajů pneumatiky) či 
přehuštění (nadměrné sjíždění středu pneumatiky), nesprávná funkce tlumičů pérování (nerovnoměrné sjíždění 
pneumatiky, kolo po vozovce poskakuje) a špatná geometrie náprav (nadměrné sjíždění pneumatik z jedné 
strany). 
 
 
4. Jaké jsou nejčastější příčiny poškození plášťů pneumatik a jejich projevy? Faktory ovlivňující životnost pneumatiky - viz ot. č. 3, špatné vyvážení kola, průraz kordové vrstvy (uvidíme 
nápadnou vybouleninu na boční straně pneumatiky). 
Při defektu na pneumatice s duší dojde k okamžitému úniku vzduchu a vozidlo jde do smyku. Oproti tomu u 
bezdušové pneumatiky se tlak snižuje pozvolna. 
 
 
5. Popište postup při výměně kola. 
Zajedeme k okraji vozovky, zařadíme 1. rychlostní stupeň, vozidlo zajistíme ruční brzdou. Tvoří-li vozidlo 
překážku silničního provozu, zapneme výstražná světla (tzv. varinky) a v příslušné vzdálenosti od vozidla 
umístíme výstražný trojúhelník. Kolo, které zůstane na zemi, založíme klínem či kamenem.
Odšroubujeme kryt kola a povolíme matice na kole o polovinu otáčky. Zvedákem, který přiložíme na vyznačené
místo (cca. 10 cm od kraje prahu), vozidlo zvedneme, vyšroubujeme matky kola a poškozené kolo vyměníme
za rezervu (je umístěna pod dnem zavazadlového prostoru). Našroubujeme matky a dotáhneme je nejprve 
pouze jemně, po spuštění vozidla na zem pak napevno, vždy do kříže. 
Nakonec bychom měli ještě zkontrolovat tlak vzduchu v rezervě. Uklidíme nářadí a výstražný trojúhelník (při 
zapnutých varinkách!). Po ujetí několika kilometrů zkontrolujeme pevnost uchycení kola.
 
 
6. Jaký je rozdíl mezi zážehovým a vznětovým motorem a jaké palivo se u jednotlivých motorů
používá? 
Zážehový motor: Do prostoru válce je pístem nasáta směs benzínu (popř. plynu - LPG) a vzduchu. Stlačením
této směsi dojde k výbuchu (= pracovní fáze). Vznětový motor: Do válce je nasát vzduch, písty ho intenzivně stlačí - tím se ohřeje na cca. 800 °C (při 
startování studeného motoru napomáhají zahřátí vzduchu elektrické žhavící svíčky). Do takto rozžhaveného 
vzduchu je následně vstříknuta nafta, která se sama vznítí a dojde k výbuchu.
Vznětový motor má nejvyšší výkon při nižších otáčkách, než motor zážehový - je tedy úspornější. Pracuje však 
s vyšším kompresním tlakem, a proto je hlučnější. Oproti tomu chod benzínového motoru je tichý a pravidelný. 
 
 
7. Popište kontrolu množství oleje v motoru a způsob jeho doplňování, časové intervaly pro jeho 
výměnu. 
Způsob kontroly a doplnění oleje viz ot. č. 1. 
Výměna oleje se provádí v servisu po ujetí počtu kilometrů udávaného výrobcem vozidla popř. oleje. Při 
výměně oleje je vždy nutné vyměnit i olejový filtr. Běžný interval výměny oleje u vozidel s benzínovým
motorem je cca. 15 000 km, u naftových motorů pak cca. 10 000 km.
 
 
8. Popište funkci signalizace správné činnosti dobíjení akumulátoru a mazání motoru řidiči vozidla a 
signalizaci případných projevů poruch během jízdy vozidla. 
Akumulátor slouží k nastartování vozidla - po nastartování přebírá jeho funkci alternátor, z jehož přebytečné 
energie je akumulátor za jízdy dobíjen.
Otočíme-li klíčkem zapalování do polohy 1, rozsvítí se na palubní desce červená 
kontrolka se symbolem akumulátoru. Po nastartování motoru by měla zhasnout
(tzn. proud již není odebírán z akumulátor, nýbrž z alternátoru). Nestane-li se
tak, znamená to poruchu alternátoru, popř. přetržení klínového řemene. 
Obdobně zůstane-li po nastartování svítit resp. rozsvítí-li se za jízdy červená 
varovná kontrolka se symbolem olejničky, znamená to závadu na mazacím 
systému (čerpadlo, olejový filtr, netěsnost hadiček) či nedostatečné množství
oleje. Svítí-li současně kontrolka se symbolem akumulátoru, došlo k povolení či 
přetržení klínového řemene (ten totiž kromě alternátoru pohání i čerpadlo 
oleje). 
Nelze-li závadu odstranit (např. dolitím oleje), nepokračujeme v jízdě - hrozí vážné poškození motoru! Vozidlo 
necháme odtáhnout a opravit v servisu.
 
 
9. Popište kontrolu a ošetřování kapalinové chladící soustavy vozidla, signalizaci teploty chladící 
kapaliny řidiči a postup, došlo-li k přehřátí motoru (např. při dlouhém couvání nebo popojíždění v 
koloně apod.). 
Kontrola chladící kapaliny před jízdou viz ot. č. 1. 
Chladící kapalina je tvořena 6 litry nemrznoucí směsi a destilované vody. Celkovou výměnu provádíme jednou 
za dva roky. Před začátkem zimního období je vhodné zkontrolovat hustotu kapaliny hustoměrem (buď vlastním 
nebo v servisu). 
Teplota chladící kapaliny je u některých automobilů signalizována ukazatelem na přístrojové desce (měla by se 
pohybovat kolem 90 °C). Při přehřátí bude ukazatel v červeném poli a zároveň se rozsvítí varovná červená 
kontrolka se symbolem teploměru. V tom případě zastavíme vozidlo a zkontrolujeme pohledem množství 
chladící kapaliny v nádržce (je-li jí málo, dolijeme destilovanou vodu, avšak až po vychladnutí motoru - kapalina 
je pod tlakem!) a napnutí klínového řemene (měl by mít vůli maximálně 15 mm). V případě poruchy termostatu 
necháme závadu odstranit v servisu. 
Při přehřátí po dlouhém couvání či popojíždění v koloně zastavíme vozidlo a vyčkáme, než motor opět zchladne. 
 
 
10. Popište, jakou funkci plní katalyzátor výfukových plynů, jeho umístění na vozidle a jakými 
způsoby lze ovlivnit jeho životnost. 
Katalyzátor snižuje chemickou reakcí množství škodlivin ve spalinách motoru. Je součástí výfukové soustavy 
vozidla. 
Na životnost katalyzátoru má zásadní vliv používání správného paliva. Používat se smí pouze bezolovnatý 
benzín, olovnaté přísady by katalyzátor neopravitelně poškodily. 
Poškození katalyzátoru by způsobilo též startování motoru roztahováním automobilu - ještě před nastartováním 
by totiž do katalyzátoru stekl nespálený benzín. Místo roztahování tedy použijeme elektrické kabely. 
 
 
11. Popište, jakou funkci plní u vozidla spojka a jakými způsoby lze ovlivnit její životnost. 
Spojka umožňuje krátkodobě přerušit přenos hnací síly mezi motorem a převodovkou. Toho docílíme 
sešlápnutím pedálu spojky. Užíváme jí při rozjíždění, při řazení rychlostních stupňů a při jízdě s prokluzem 
spojky (parkování, couvání). 
Na životnost spojky má negativní vliv zejména její nadměrné užívání (stání na spojce při čekání na zelenou, 
dlouhé držení v záběru při rozjíždění apod.) a nesprávné seřízení.
 
 
12. Popište, jakou funkci plní u vozidla převodovka a k čemu slouží její synchronizace. 
Převodovka umožňuje řazení jednotlivých rychlostních stupňů, čili upravení poměru otáček motoru a kol za 
účelem dosažení optimální hnací síly. Umožňuje též otočit směr hnací síly (couvání) a dlouhodobě rozpojit
přenos hnací síly motoru na kola (neutrál). 
 
 
13. Popište, jakou funkci plní na vozidle tlumiče pérování, projevy jejich nesprávné činnosti na 
technický stav vozidla a bezpečnost jízdy.
U osobních automobilů je odpružení vozidla zajištěno vinutými pružinami. Ty však mají příliš velkou setrvačnost 
při rozkmitání, proto musí být doplněny o tlumiče pérování. 
Tlumiče pérování brání rozkmitání kol při přejezdu nerovností, tlačí je dolů a zajišťují tak jejich trvalý kontakt s 
vozovkou. Proto při nesprávné funkci tlumičů dochází ke znatelnému zhoršení jízdních vlastností a 
ovladatelnosti vozidla, jakož i k prodloužení jeho brzdné dráhy. 
Důsledkem je i nerovnoměrné sjíždění pneumatik (viz ot. č. 3), neboť kolo po vozovce poskakuje. To by pro 
řidiče mělo být prvním signálem nesprávné funkce tlumičů a podnětem k jejich kontrole v odborném servisu. 
 
 
14. Popište způsob kontroly množství brzdové kapaliny a její doplnění, co signalizuje rozsvícení
kontrolky brzdového systému na přístrojové desce řidiče. 
Kontrola množství bzdové kapaliny viz ot. č. 1. Brzdovou kapalinu doplňujeme po odšroubování víka přes sítko,
které je v nálevním otvoru nádobky.
Brzdovou kapalinu pravidelně kompletně měníme v intervalu předepsaném výrobcem vozidla resp. brzdové 
kapaliny (obvykle jednou za dva roky). 
Kontrolka brzdového systému na přístrojové desce by měla zhasnout krátce 
po nastartování vozidla. Nestane-li se tak, případně rozsvítí-li se tato
kontrolka během jízdy, značí to závadu na brzdové soustavě (např. nadměrné 
opotřebení brzdových destiček/čelistí, zavzdušněnost - je třeba opakovaně
šlapat na pedál, aby vozidlo vůbec začalo brzdit - či netěsnost brzdového 
systému) nebo též nedostatečné množství brzdové kapaliny v nádržce (např. 
v důsledku netěsnosti hadiček).  
V případě rozsvícení výstražné kontrolky brzdového systému za jízdy okamžitě zastavíme vozidlo, neboť hrozí 
náhlé selhání brzd. Pokusíme se zjistit příčinu závady (možná postačí dolití bzdové kapaliny) a necháme ji 
odstranit v servisu.
 
15. Popište účel posilovače brzd a řízení na vozidle; proč se nesmí za jízdy vypínat motor? 
Posilovač brzd zvyšuje sílu působící na hlavní brzdový válec při sešlápnutí pedálu brzdy (tzn. řidiči stačí 
šlápnout na pedál menší silou), obdobně posilovač řízení snižuje sílu, kterou musí řidič vynaložit na řízení 
vozidla. Výhody posilovače řízení nejvíce vyniknou zejména při parkování a couvání. 
Posilovače brzd i řízení najdeme zejména na novějších vozidlech. Fungují však pouze při zapnutém motoru. 
Důrazně se proto nedoporučuje motor za jízdy vypínat (např. za účelem domnělého ušetření paliva při jízdě z 
kopce), neboť pak vozidlo vyžaduje zcela jinou intenzitu brždění a řízení, než na jakou je řidič zvyklý a tudíž 
pronikavě mění jízdní vlastnosti vozidla. 
 
 
16. Popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich výhody a nevýhody. 
U kotoučové brzdy se při brždění přitlačují brzdové destičky zvenčí na brzdový kotouč (brzdí třením). Po 
uvolnění pedálu brzdy vrátí pružiny destičky do výchozí polohy. 
U bubnové brzdy nenajdeme brzdové destičky ani brzdový kotouč, nýbrž brzdové čelisti umístěné uvnitř
brzdového bubnu. Při brždění se čelisti rozevírají a tlačí zevnitř na buben (brzdí tedy rovněž třením). Po 
uvolnění pedálu brzdy pružiny vrátí čelisti do výchozí polohy. 
Z umístění brzdových čelistí uvnitř uzavřeného bubnu logicky vyplývá horší možnost odvodu tepla vznikajícího 
při tření, a tedy i menší účinnost bubnových brzd ve srovnání s kotoučovými. Kotoučové brzdy se tudíž užívají 
zejména na více namáhané přední nápravě vozidla, zatímco pro zadní nápravu postačí brzdy bubnové. U 
sportovních automobilů se užívají kotoučové brdy na obou nápravách. Výhodou kotoučových brzd je i jejich 
snadnější údržba/oprava. 
 
 
17. Popište účel antiblokovacího systému (ABS) na vozidle a kontrolu jeho správné funkce. 
Systém ABS zabraňuje kolům v zablokování při intevním brzdění - vozidlo se tak nedostane do smyku. Bývají 
jím vybavena novější vozidla. Funguje-li ABS správně, zhasne krátce po nastartování příslušná výstražná 
kontrolka (viz ot. č. 22) na palubní desce. Funkci ABS můžeme vyzkoušet i v praxi intenzivním zabrzdění při 
cca. třicetikilometrové rychlosti (vozidlo by mělo zůstat řiditelné a nemělo by jít do smyku). 
 
 
18. Popište nejčastější projevy nesprávné geometrie řídící nápravy vozidla. 
Špatná geometrie řídící nápravy se projevuje sníženou směrovou stabilitou vozidla a jeho ztíženým a méně
přesným ovládáním. Volant kmitá, přední kola se po projetí zatáčky nevrací do přímého směru, pneumatiky se 
nadměrně sjíždí z jedné strany (viz obr. u ot. č. 3). Kontrolu a seřízení geometrie provádí odborný servis. 
 
 
19. Popište postup při ošetřování akumulátoru a faktory ovlivňující jeho životnost. 
U akumulátoru kontrolujeme jeho upevnění, připojení a čistotu kabelových svorek. Povrch akumulátoru musí 
být suchý. Jsou-li kontakty zoxidované, očistíme je ocelovým kartáčem a nastříkáme olejem (použití vazelíny 
pro tyto účely není nejvhodnější). Po odšroubování zátek jednotlivých článků pohledem zjistíme hladinu 
elektrolytu - nedosahuje-li nad olověné desky článku, dolijeme potřebné množství destilované vody. U 
novějších, bezúdržbových akumulátorů však již není třeba kontrolu množství elektrolytu provádět. 
Před zimou a po ní zjistíme i stav nabití akumulátoru (necháme změřit hustotu elektrolytu). Přes zimu by měl 
akumulátor být vždy úplně nabitý, jinak hrozí zamrznutí elektrolytu. V zimě je též třeba dbát na správné 
startování vozidla - mezi jednotlivými pokusy o nastrartování by měly být alespoň půlminutové intervaly. 
Životnost akumulátoru ovlivňuje též frekvence provozu vozidla - čím častěji jezdíme, tím déle nám akumulátor 
vydrží. V případě, že vozidlo dlouhodobě stojí, je lepší akumulátor z vozidla vyjmout a připojit ho na 
mininabíječku. 
 
 
20. Popište funkci pojistek v elektrické soustavě vozidla a jejich umístění. 
Pojistky chrání jednotlivé elektrické spotřebiče ve vozidle před poškozením, např. v důsledku zkratu či přetížení. 
V případě podobné závady se přetaví pojistka umístěná mezi zdrojem napětí a elektrickým spotřebičem, čímž 
dojde k přerušení příslušného obvodu. To zabrání rozšíření závady i do ostatních obvodů a ty tak mohou 
fungovat dále. 
Každý elektrický spotřebič ve vozidle je jištěn pojistkou. Všechny je najdeme v pojistkové skříňce, jež bývá 
umístěna např. pod volantem, pod palubní deskou či v prostoru motoru (záleží na konkrétním vozidle). 
Vyhořelou pojistku měníme pouze za pojistku stejného typu a hodnoty (různé hodnoty pojistek bývají zpravidla 
barevně rozlišeny). 
 
 
21. Popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení vozidla. 
Sundáme kryt zadní části světlometu (dostaneme se k němu z prostoru motoru resp. po otevření dveří 
zavazadlového prostoru) a odpojíme konektory. Ze světlometu vyšroubujeme objímku resp. vadnou žárovku a 
vyměníme ji za novou (musí být stejného typu). Halogenovou žárovku při manipulaci nikdy nedržíme přímo za 
sklo, nýbrž pouze za objímku. Dbáme též na správnou polaritu kontaktů, aby nedošlo např. k záměně
potkávacích a dálkových světel. Nakonec našroubujeme objímku, zapojíme konektor a nasadíme kryt zadní 
části světlometu.  
 
 
22. Vysvětlete symboly kontrolek a ovladačů na přístrojové desce (volantu) vozidla. 
Varovné kontrolky (motor a brzdy)
Mazání motoru, 
tlak oleje 
Přehřátí chladící 
kapaliny 
Nabíjení
akumulátoru 
Hladina brzdové 
kapaliny, závada 
brzdové soustavy 
Tloušťka 
brzdového 
obložení
  
Parkovací brzda 
Výše uvedené kontrolky svítí bezprostředně po zapnutí zapalování, po nastartování vozidla by měly zhasnout. 
Rozsvícení některé z nich během jízdy značí kritickou závadu příslušného systému. V takovém případě nezbývá,
než okamžitě zastavit vozidlo a závadu odstranit. 
Kontrolka "Hladina brzdové kapaliny" může u některých vozidel značit i zatažení parkovací (ruční) brzdy. 
Varovné kontrolky (řídící elektronika)
Kontrola 
elektroniky 
motoru 
Stav paliva v 
nádrži 
Bezpečnostní pásy  ABS  Žhavící svíčky 
vznětového motoru
Sytič (u starších
vozidel)
Rovněž rozsvícení některé z výše uvedených kontrolek za jízdy značí poruchu příslušného systému. Můžeme 
dojet, ale závadu necháme co nejdříve opravit v servisu. 
Informativní kontrolky
Směrová světla  Potkávací světla  Dálková světla  Světlomety do 
mlhy 
Koncové světlo do
mlhy 
Varovná světla
Vyhřívání zadního 
okna 
Imobilizér  Obrysová světla  Klakson  Ventilátor větrací a 
topné soustavy
Stěrače a 
ostřikovač čelního
skla 
Symboly informativních kontrolek se mohou lišit dle konkrétního typu automobilu.
 
 
23. Popište postup při připojení tažného lana. 
Nejprve zjistíme, jakým způsobem je možné vlečené vozidlo k tažnému připojit. Některé automobily mají 
napevno zabudovaná vlečná oka, u jiných může být třeba je nejprve zašroubovat na příslušné místo. Může však 
nastat i případ, že vlečené či tažné vozidlo není vlečnými oky vybaveno vůbec - v tom případě připevníme lano 
k některé z pevných, nepohyblivých částí podvozku (tj. např. ne k nárazníku, řízení apod.). 
Lano provlečeme okem, protáhneme smyčkou a zajistíme kolíkem. Druhý konec lana připevníme obdobným 
způsobem, popř. uvážeme na uzel. Lano označíme červeným praporkem o straně 30 cm (praporek i kolík 
zpravidla bývají součástí lana). 
 
 
24. Popište postup při připojování přívěsu. 
Na kouli pod zadním nárazníkem tažného vozidla nasadíme oj přívěsu a zkontrolujeme pojistku. Připojíme řetěz, 
který brání spadnutí oje na zem v případě, že by se za jízdy rozpojilo spojovací zařízení. Do zástrčky na vozidle 
zapojíme elektrický kabel přívěsu a zkontrolujeme funkčnost osvětlení přívěsu. Nakonec se ujistíme, že náklad 
na vozíku je správně uložen a nebrání výhledu z vozidla zpětnými zrcátky. 
 
 
25. Vyjmenujte povinné vybavení vozidla. 
•  výstražný trojúhelník  
•  náhradní elektrické pojistky (nejméně jedna od každého druhu)  
•  náhradní žárovky (nejméně jedna od každého druhu)  
•  příruční zvedák schváleného typu  
•  klíč na matice kol  
•  rezervní kolo  
•  lékárnička  
•  nářadí na opravu běžných závad  
Rezervní kolo má být nahuštěno na nejvyšší tlak používaný na vozidle (tzn. hustí-li se např. přední kola na 2 
atmosféry a zadní na 2,5, rezervu nahustíme na 2,5). Lékárnička se umísťuje ve vozidle na snadno přístupném 
místě. 

 


TOPlist